Mladé lidi přestává zajímat sex. Výzkumy ze zahraničí ukazují, že se milostným hrátkám nevěnují tak často jako generace jejich rodičů. I čeští sexuologové si všímají, že s mládeží něco není v pořádku. Na vině jsou zejména chytré technologie, avšak příčin je podle odborníků mnohem víc.
Sedmadvacetiletá Darina si telefon bere s sebou i do postele. Za svitu lampičky na nočním stolku odpovídá na e-maily a když už nemá co vyřizovat, klábosí skrz mobilní aplikaci s kamarádkou. Jejímu příteli to nevadí. „Buď si na tabletu pustí hru, nebo sleduje, co je nového u přátel na Facebooku,“ tvrdí Darina. A sex? Ten může počkat. Její příběh není ojedinělý.
Spíš by se dalo říci, že přesně takhle vypadá typický večer mladé dvojice. Skutečnost, že mladí se milostným hrátkám nevěnují s takovou četností a intenzitou jako třeba generace jejich rodičů, potvrzuje několik výzkumů. V celosvětovém šetření durhamské univerzity pro značku Durex, jehož se účastnili lidé ve věku od 18 do 55 let, čtyřicet procent dotázaných přiznalo, že už někdy odložili sex kvůli chytrým telefonům či tabletům. Další respondenti uvedli, že sexuální aktivitu uspíšili jen proto, aby zase mohli odpovídat na zprávy.
Dříve a méně
Ze statistik vyplynul ještě jeden zajímavý fakt: mladá generace sice začíná se sexem o něco dřív, ale dopřává si ho méně často. Sexuologický ústav na začátku loňského roku zveřejnil výsledky šetření o sexuálním chování české populace, které se od roku 1993 opakuje v pětiletých intervalech. Zatímco dříve převyšoval věk prvního milování 18 let, nyní začínají české dívky souložit už po sedmnáctém roce života, muži mezi 17. a 18. rokem.
Oproti tomu frekvence sexuálního kontaktu za posledních deset let klesla na pouhých méně než pět za měsíc pro obě pohlaví (v průměru 4,9 u mužů a 4,8 u žen). Sociální výzkum University College London, který se dotazoval více než patnácti tisíc Britů ve věku 16 až 44 let, dále ukázal, že ještě před jedním desetiletím si milování mladíci užívali průměrně 6,2krát měsíčně, ženy dokonce 6,3krát.
Nejméně souloží Japonci – skoro každý druhý manželský pár tam žije bez sexu, varovné zprávy ale přišly i z nám mnohem bližšího regionu, než je Dálný východ. Kupříkladu ve Francii dokonce každý pátý muž ve věku mezi 18 a 24 lety uvádí, že o milostný život nemá absolutně zájem. Podobné zprávy přicházejí ze Spojených států či Velké Británie. Také čeští sexuologové si všímají, že něco není v pořádku.
Láska ve zkratce
Příčin, proč intimní chvíle redukuje právě mladá generace, když bychom díky hormonálním explozím spíše očekávali opak, je hned několik. Jedno z vysvětlení nabízí psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková. Vztahy podle ní změnil hlavně internet a chytré technologie. „Není to tak dávno, co mobilní telefony ani sociální sítě neexistovaly, lidé spolu tudíž více osobně komunikovali. Společná zábava nezřídka končila intimitou.“ říká Janáčková.
Jenže dnes mládež odchází i z diskoték a zábav s očima zapíchnutýma do svítícího displeje. „Slovní zásoba a široká sociální komunikace se rozvíjejí daleko méně, dnešní mladá generace se domlouvá ve zkratkách. Je zvyklá na krátká sdělení a emotikony na Facebooku a v SMS. Často se pak v praxi setkáváme s tím, že mladí mají problémy dávat najevo emoce a verbálně vyjádřit, co cítí. Virtuální kontakt je pro lidi jednodušší, pohodlnější a emocionálně samozřejmě méně náročný,“ dodává Janáčková. Jinak řečeno: proč zabředat do složitých osobních vztahů a pouštět se do namlouvání s nejistým výsledkem, když je pohodlnější sáhnout po tabletu nebo chytrém telefonu.
„Jenže málo platné, aby se člověk s někým seznámil, začal s ním chodit a posléze se s ním i miloval, na to je potřeba mnohem víc reálných vjemů, než jsou schopny poskytnout sociální sítě. Potřebujete vědět, jak ten druhý voní, jak skutečně vypadá a jak zní jeho hlas,“ připomíná psychoterapeutka a sexuoložka Hana Fifková a zdůrazňuje, že kvůli virtuální komunikaci lidstvo leniví. „Mladí lidé se obecně méně scházejí tváří v tvář.“ Pud otupělého lovce Hana Fifková si však všímá ještě jedné změny v chování mužů a žen: „Mladí pánové raději bojují v počítačových hrách s imaginárními padouchy, než ve skutečnosti s vrstevníky o konkrétní holku. Jejich lovecký pud se tím možná trochu otupuje.“ Tradiční vzorec, podle kterého muž lovec uchvacuje ženu kořist, přestává platit a role se stále častěji prohazují. Jenže představa predátorek v sukních mužům také není po chuti, takže se kontaktu nevědomě vyhýbají.
„Mnoho mužů nakonec dává přednost podstatně jednoduššímu uspokojení u počítače, než energeticky a časově mnohem náročnějšímu seznamování a následnému párovému sexu,“ říká sexuolog Petr Weiss, jenž je jedním z těch, kdo stojí za sledováním sexuálního chování Čechů. Jeho slova potvrzuje i Fifková: „Autoerotika v pauze mezi dvěma levely počítačové střílečky je pohodlnější, než jít ven do světa a tam se pokoušet někoho sbalit,“ dodává s tím, že nárůst hladin pohlavních hormonů v dospívání si kluci v pohodě pořeší masturbací. Stále snazší dostupnost internetové pornografie dávají někteří odborníci do přímé souvislosti s poklesem počtu intimních kontaktů.
Nezřídka však nadužívání pornografie vede k ztrátě libida a s takto postiženými lidmi se sexuologové setkávají ve své ambulanci. Weiss potvrzuje, že se to děje stále častěji. Problém pak má i negativní dopad na partnerské vztahy.
„Logicky to zneklidňuje partnerky a manželky, znejisťuje je v jejich vlastní sexuální atraktivitě a v tom, zda je jejich vztah v pořádku. Pornografie mužům dává prostor pro naplnění přirozených mužských tužeb po větší variabilitě sexuálních partnerek a větší variabilitě sexuálních aktivit,“ popisuje Jaroslav Weiss. „Na druhou stranu je masturbace při pornografii jistě méně ohrožující aktivita než nevěra nebo návštěva vyhlášeného domu.“
Všudypřítomnost stále otevřenější erotiky – na internetu, ve filmech, reklamách i literatuře – vede k tomu, že se lidstvo vůči ní stává imunní. Nejvíc se to podepisuje právě na mladých, kteří o ni zakopávají na každém kroku a v mnohých už ani nevzbuzuje žádné emoce. Jeden příklad za všechny: za socialismu si kluci na základních školách nadšeně prohlíželi katalogy západních zásilkových obchodních domů s módou, tedy hlavně oddíl dámského spodního prádla. Dnes si už i na prvním stupni pouštějí na mobilech porno a esemeskami si posílají adresy těch správných stránek. Ve společnosti je stále méně sexuálních tabu a úměrně s tím přibývá lidí, kteří už při slově erotika pociťují úzkost.
Kolik je málo a kolik dost
K dalším zabijákům libida patří i další průvodní jevy současné společnosti. Dlouhé hodiny v práci, tlak na výkon, stres, hektičnost, únava. A také trend singles. Lidí, kteří žijí v jednočetných domácnostech a stálou společnost nepostrádají, valem přibývá. Pochvalují si nezávislost, klid i fakt, že mají odpovědnost jen sami za sebe. V Praze se počet lidí, kteří bydlí osamoceni, během osmi let více než zdvojnásobil, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
V roce 2002 žilo v hlavním městě 42,5 tisíce lidí ve věku 20 až 49 let v samostatné domácnosti, v roce 2010 to už bylo 91,6 tisíce. Částečně vede takový život pětadvacetiletá Soňa. Partnera sice má, ale ve sto kilometrů vzdáleném městě, vídají se přibližně jednou za týden a tomu odpovídá i četnost pohlavního styku. „Nejednou mi intimní kontakt chyběl a toužila jsem po něm častěji. Jenže pak jsem zjistila, že když se milujeme méně často, více se na sebe těšíme, vzájemnou blízkost si víc užíváme a sex je i intenzivnější,“ popisuje Soňa. To, co na první pohled vypadalo jako překážka, povýšila na přednost. Frekvence sexuálního kontaktu se ale příliš nemění ani na společné týdenní dovolené. Sonin přítel si totiž na intimnosti tolik nepotrpí.
„Pokud taková situace ve vztahu nastane, a je naprosto normální, že v páru má každý jinou sexuální potřebu, nezbývá než se přizpůsobit. Obvykle ten, který má vyšší sexuální potřebu, se přizpůsobí tomu druhému, protože svou sexuální potřebu může doplnit masturbací. Člověk s nižší sexuální potřebou se může jen těžko nutit k vyšším výkonům,“ doporučuje sexuoložka Laura Janáčková.
Kolik je málo a kolik moc, je podle odborníků těžké určit. „Jsou dvojice, které se milují několikrát týdně, i dvojice, kterým to stačí jednou za měsíc. Vztah samozřejmě může fungovat i s relativně nižší sexuální frekvencí, jde o to, aby s touto frekvencí byli oba partneři srozuměni a nenarušovalo to jiné součásti jejich vztahu,“ radí lékařka Hana Fifková.
Každopádně bez sexu bude partnerství fungovat jen těžko. Mluvíme-li o lásce, sex k ní neodmyslitelně patří. Zejména, je-li řeč o mladé generaci. „Absence sexu ve vztahu záleží na období, ve kterém se pár nachází. Lépe to přežijí dva lidé, kteří spolu strávili většinu života, a tudíž je jejich soužití postaveno na mnoha jiných pilířích. Ale pokud chybí sex ve vztahu dvou mladých lidí, pak jde asi spíše o kamarády nebo přátele, nikoli o partnerskou dvojici,“ dodává Fifková.
Eva Fryšarová, novinářka
Zdroj: http://relax.lidovky.cz/sexualni-kontrarevoluce-tablety-a-telefony-vytlacily-sex-z-postele-1i2-/zajimavosti.aspx?c=A150504_155430_ln-zajimavosti_ape