Ta Technika
14. 11. 2025Na ČVUT v Praze studují v současnosti ženy a muži v poměru 3:7, v roce 2007 byl tento poměr 2:8...
Na ČVUT v Praze studují v současnosti ženy a muži v poměru 3:7, v roce 2007 byl tento poměr 2:8. I když se počet studentek za poslední desetiletí zvýšil, zastoupení žen v technických oborech je stále nízké. Tento fakt bývá odůvodňován odkazem na přirozenou (biologickou) odlišnost mužů a žen, nebo se považuje za odraz společnosti, ve které jsou technické obory tradičně vnímány jako mužská odvětví. Jak v tomto prostředí vnímají dívky samy sebe, své postavení a jak je vnímá jejich akademické prostředí?
V rámci projektu Ta Technika byla vytvořena táto stránka s doplňujícími a zajímavými informacemi na téma ženy v technických oborech, ve vědě, či rovnoprávnost mužů a žen. Přednášky a semináře pořádané v CIPS a vedené odborníky genderové problematiky mají za cíl zvýšit povědomí o rovnoprávném postavení mužů a žen ve vědeckém, akademickém i technickém prostředí.
Jak se cítí ženy na ČVUT?
Počet studentek na ČVUT dlouhodobě narůstá a v současnosti představuje 31 % všech studentů ČVUT, zatímco třeba v roce 2008 to bolo o 10 % méně. Jak studentky vnímají (často převážně mužské) prostřední na univerzitě? Velká většina studentek (81,6 %) si kolektiv i přístup vyučujících pochvaluje a nesetkala se během studia s potíži pramenícími z faktu, že jako ženy studují na technické vysoké škole.
Projekt „Ta Technika“, který je zaměřen na postavení studentek na ČVUT, vznikl na základně podnětů studentek využívajících služby CIPS s cílem zjistit, jak se studentky na půdě ČVUT cítí a poskytnout jim i ostatním studentům doplňující zdroje informací a zajímavé přednášky na téma „ženy v technických oborech“. Od prosince 2018 do března 2019 proběhlo dotazníkové šetření, ve kterém byly přes e-mail oslovené studentky všech fakult a ústavů ČVUT na všech stupních studia. Dotazník jich vyplnilo 1610 (28,9% z celkového počtu 5575), přičemž nejvíc (33,3 %) jich bylo z Fakulty stavební, která má nejvyšší počet studentek v rámci ČVUT. Zájem podělit se o zkušenosti je vidět především na FEL, FIT, FS a FJFI, kde dotazník vyplnila téměř polovina oslovených. I když na některých fakultách (FA, FBMI, MÚ) je zastoupení studentek více než poloviční, dotazník byl zaměřen na zkušenosti studentek s převážně mužským prostředím, co se týče spolužáků i vyučujících, které je typické pro většinu fakult ČVUT.
Dotazník obsahoval i otevřené otázky s možností sdělit osobní zkušenosti. U otázky „Je nějaká poznámka/narážka/čin, kterou/kterým někdo na ČVUT ranil Vaše city?“ odpovědělo 19,4 % studentek kladně. Nejčastěji studentky zmiňovaly podceňování ze strany spolužáků nebo vyučujících.
- „Při odevzdávání projektu se mě vyučující zeptal, jestli jsem to dělala sama nebo to někdo vypracoval za mě.“
- „Jeden kluk mi řekl, že tahle škola není pro holky a že nechápe, proč tu jsme.“
- „Ženské se na stavbu prostě nehodí.“
- „Poznámky typu pro dámy to vysvětlím ještě jednou jsou bohužel od některých učitelů stále slyšet.“
- „Na přednáškách jednoho předmětu se vyučující obracel pouze na chlapce.“
- „Pěkné, i když to navrhla holka.“
Zvláštní podskupinou této kategorie představovaly zmínky nebo narážky na to, že „žena nepatří na techniku, ale k plotně.“
- „Ženská patří do kuchyně. Když jsem tu studoval já, tak jsem neměl ani jednu spolužačku.“
- „Jeden vyučující se mě při prezenci na cvičení ptal, proč studuji, jestli jsem slečna nebo paní a jestli by pro mě nebylo lepší být doma u sporáku a starat se o děti. Spolužáci se mě zastali a pak už jsme problém neměla.“
- „Vy musíte z přednášky dřív? To asi jdete domů vařit…“
Některé studentky předpokládají, že narážky jsou často myšlené jako vtípky a pokud se to nepřehání, jako problém to nevidí, mohou ale být demotivující. Nevhodné poznámky nebo narážky však tvořily druhou nejčastější kategorii. Nejvíce zkušeností s podceňováním a nevhodnými poznámkami se objevovalo u studentek stavebních oborů.
- „Bylo mi řečeno, že má barva vlasů (jsem blondýna) odpovídá mé inteligenci.“
- „Ty jsi udělala zkoušku jen kvůli tomu, že jsi holka.“
- „Slečno, to obrábění není pro vás, ještě si zamažete šaty.“
- „S kamarádkou jsem šla za cvičícím s dotazem o učivu a jak jsme u něj stály, slyšely jsme, jak si dvojice studentů vedle šeptá, jestli jsme ho přišly balit a prosit o body.“
Některé účastnice průzkumu se naopak setkaly s pozitivní diskriminací, „kde na tom byly dívky lépe než chlapci a nějakými zápočty prošly snáze.“ Jiné zmiňují, že větší problém měly s chováním ostatních žen než se členy mužského kolektivu. Mnohé studentky zdůrazňovaly, že problémy na toto téma, se kterými se setkaly, nevnímají jako nedostatek systému, univerzity nebo fakulty, ale daných lidí.
Více než 80 % studentek, které odpověděly, podobné zkušenosti související s jejich pohlavím nemá, a univerzitní prostředí vnímá jako rovnocenné.
- „Myslím, že se všichni snaží přistupovat spravedlivě jak se studentkám, tak ke studentům.“
- „Nemám potřebu toto téma nějak řešit. Myslím si, že je uměle vytvořené.“
- „Líbí se mi méně formální prostředí a možné vtipy a narážky mezi profesory a studenty.“
- „Vždyť se ke mně chovají jako ke královně.“
Opakovaně se objevilo i zdůrazňování potřeby zachovat si ženskost jako cenný zdroj inspirace v technických oborech: „Myslím, že ženy/holky na ČVUT potřebují vědět, jak se chovat jako ženy, jak neztrácet svou ženskost, jiný pohled na věc i v prostředí, které je převážně mužské.“
Několik studentek vyjádřilo i svůj názor na určité specifické postupy při podpoře žen na univerzitní, ale i celospolečenské úrovni. Zatímco skupina studentek si cílenou podporu žen pochvalovala, jiné se vyjádřily opačně:
- „Principiálně se mi nelíbí například letní kurzy pouze pro dívky na FITu a podobné akce. Naopak to situaci zhoršuje a holkám dodává více nejistoty…“
- „Nechápu, jakou logiku mají kvóty pro počet mužů a žen na pracovišti – toto vysílá signál, že jsem holka a to přece stačí, na mých schopnostech nezáleží…“
- „V IT to již dosahuje té míry, že mají ženy daleko lepší přístup ke kurzům zdarma, mentoringu apod. Upřímně mě to uráží. Pokud chci něco dokázat a mám na to, tak to udělám za stejných podmínek jako mají jiní, nepotřebuji výhody jen kvůli pohlaví.“
Na otázku, jestli by studentky uvítaly nějaké změny v současných studijních podmínkách se nejčastěji objevovalo propojení na střední školy a snaha lákat na technické školy více dívek, větší medializace technických oborů ve světle lákavém pro ženy, na samotné univerzitní půdě pak přání mít vyšší počet profesorek nebo více ateliérů vedených ženami. Další častou kategorii představovala starost o duševní zdraví studentů obecně, například více si všímat psychický stav studentů a klást větší důraz na povědomí o psychických poruchách a potížích, které spoustě studentům stěžují studium.
I když velká většina studentek ČVUT je s akademickým prostředím spokojená, téměř 20 % z nich, které se potkaly nebo potýkají s nepříjemnými zkušenostmi, představuje podnět pro zlepšení, i vzhledem k tomu, že studentky jsou na ČVUT velice vítané a jejich počet se z roka na rok zvyšuje.
Na základě výsledků dotazníku a podnětů studentek a studentů připravilo CIPS ČVUT přednášky s odborníky a na webových vznikla sekce s odkazy na doplňující informace na toto téma. V zimním semestru se kromě jiných konalo i setkání s oblíbenou profesorkou Mannovou z FEL na téma „Žena v IT“, v letním semestru proběhla přednáška psychologa Mgr. Tomáše Vašáka „Spolupráce mužů a žen v technice“. Pro studenty je v CIPS taky zdarma psychologická poradna a poradna pro osobnostní rozvoj. Vzhledem k zájmu studentů se v projektu hodlá pokračovat i v dalších semestrech v rámci institucionálního projektu.
Mgr. et Mgr. Katarína Širancová
Pražská Technika, 3/2019