Co to je nadání?
Nadání je často definováno jako výjimečný talent nebo schopnost v určité oblasti, který je výrazně nad průměrem populace. U nadaných jedinců se tato schopnost může projevovat v různých formách, ať už jde o matematické, technické, umělecké nebo jazykové dovednosti. Tito lidé obvykle vykazují dobrou paměť, vysokou úroveň kreativity, abstraktního myšlení, rychlé pochopení složitých konceptů a silnou schopnost analyzovat informace.
Charakteristiky nadání
Jedním z hlavních rysů nadání je hluboká touha po znalostech a zvědavost. Nadaní/é studenti/ky se často zajímají o širokou škálu témat, a jejich intelektuální záběr je může vést k tomu, že se ponoří do detailů a hledají odpovědi na složité otázky. Avšak právě tato vlastnost může být zdrojem problémů, když se pokusí aplikovat stejný přístup ve všech oblastech studia, což může vést k přetížení a frustraci.
Mezi další charakteristiky nadaných jedinců patří schopnost vidět vzorce a struktury uvnitř komplexních systémů, což jim umožňuje řešit problémy inovativním způsobem. Nadaní lidé často také disponují vysokou vnitřní motivací a kreativitou. Tato kreativita vychází i z toho, že nadaný mozek funguje kvalitativně odlišně od běžného (mohli bychom mluvit dokonce o neurodiverzitě). To se projevuje například divergentním (rozbíhavým) myšlením. Díky tomu dokáží generovat velké množství nápadů, možností a směrů, kterými se vydat. (Oproti myšlení konvergentnímu, které směřuje pouze k jednomu, často předem danému, cíli.)
Nadaní/é mají citlivější nervovou soustavu – to mimo jiné znamená, že informace do jejich mozku přicházejí rychleji a silněji. Může se jednat jak o smyslové vjemy, tak emoce. To zvyšuje citlivost např. na hlasité zvuky nebo ostré světlo – jejich nervová soustava objektivně vysílá silnější signály, což vede k intenzivnějšímu prožívání a potenciálně snadnějšímu přehlcení. Díky intenzivnímu prožitku emocí dokáží vnímat, jak se asi mají druzí a co mohou prožívat. Často dokáží cítit utrpení a bolest druhých (lidí i ostatních zvířat) stejně intenzivně, jako by byla jejich vlastní.
Součástí nadání je také smysl pro spravedlnost. Nadaní jedinci nemají rádi bezpráví. Pokud mají pocit, že něco není fér, buduje se v nich frustrace. Ta ale někdy může být obrácena i proti nim samotným. Mohou cítit vinu za svůj intelekt, „protože přece není fér, že se na zkoušku učím jeden den, zatímco druzí se musí šrotit celý týden“. Díky smyslu pro spravedlnost rádi/y dodržují pravidla. Ale pozor! Jenom ta pravidla, která jim dávají smysl. Pokud existují regulace, které jim připadají zbytečné, mají často potřebu proti nim bojovat. To může vést k problémům s autoritami. Během plnění úkolů chtějí využívat svou kreativitu a pokud jim v tom různá pravidla brání, nebojí se ozvat. V práci potřebují určitou autonomii.
Pokud máte pocit, že na vás tento popis sedí, ale říkáte si, že vy nadaní/é určitě nejste, splňujete tím další charakteristiku. Nadaní/é jsou si často vědomi/é, čemu všemu nerozumí. Jsou často perfekcionističtí/cké a tím pádem si jsou vědomi/é vlastní nedokonalosti. I proto se u nich může objevit pochybnost, zda jsou skutečně nadaní/é. To je posíleno i vysokými nároky, které si na sebe často kladou.
Shrnutí:
Nadání neznamená být „chytrý“. Ano, jakási schopnost rychle chápat problémy, dobře si pamatovat informace a přicházet s řešeními je jedním ze znaků nadání, ale není to všechno. Specifikum nadaného mozku je schopnost vidět vzorce a strukturu napříč systémy. Do toho se vyznačují divergentním a kreativním uvažováním. To celé bývá podpořeno zvídavostí a vysokou motivací k tomu, co chtějí sami dosáhnout. V tom jim někdy překáží perfekcionismus a velký tlak na výkon (který na ně klade okolí i oni sami).
Pokud se chcete dozvědět, s jakými problémy se nadaní nejčastěji potýkají, přečtěte si tento článek.
30.9.2024
Bc. Mojmír Mykiska